Kde tě mám

Je to už tolik dní co mě ráno nebudí
Když ze školy se vracím ke mně se
Netulí…
Já věřím návratům pejsků ztracených
Po nocích probdělých
A po dnech toulavých…

To bylo tak: šli jsme jako
Každý jiný den…
Někdo tě vylekal, žes neslyšel to mý
„Pojď sem!“
A tak jsem doufala, že už
Cestu domů znáš,
Že až se vrátím já, že mě
Tam přivítáš…

Kde tě mám, kdo mi řekne
Kudy bloudíš
A kde spíš, kde se skrýváš před zimou
Proč teď máš jiný domov než mám já?

Když ráno odcházím a náš dům
Zamykám
Stejne se rozhlížím jestli mě nečeká
A misku naplním, co kdyby snad
Kdyby se vrátil, tak bude mít hlad…
Proč nikdo nevěří, že ty se můžeš
Vrátit sám
K nám najít cestu zpátky, vždyť já
Ten příběh z knížky znám
Najít ten správnej dům se zahradou
Kam vedou cesty pejsků
Co ztracený jsou…

Kde tě mám, klubko štěstí voňavý
To co má uši krásně plandavý
A co ví, co mu z lásky povídám

Kde tě mám, klubko štěstí voňavý
To co má uši krásně plandavý
A co ví, co mu z lásky povídám
A co smí usnout tam kde spím teď já