Archiv pro rubriku: texty

Láska umí víc

Máš za ruku mě vzít
S proudem do neznáma
Někde tě ta pravá očekává

Znát tě umí víc
Ta na tisíce hvězd ti dává
Tmou tě nepřestává vést

Nést se řekou dál
Doplout až tam, kde sílu ztrácí
K mořím
se rozzáří diadém

Co zvládáš cestou dlouhou
vůlí, touhou
bouře neodfouknou
V nich ať nám vlny vír
tváře rozedírá
Samá voda
jenže přihořívá

Láska umí víc
ta na tisíce hvězd ti dává
nás tmou nepřestává vést

Ty máš dost odhodlání
Já jen za tebou
hloubkou ztracenou chci plout
Zkouší co to dá
být za vodou
ve dvou
Nás nic nezachrání
a čím šíř ona nám
hráze otevírá
v nás obou se zvon už rozeznívá

Ty máš dost odhodlání
Já mám přání
Nás nic nezachrání
A čím šíř ona nám
hráze otevírá
v nás obou se zvon už rozeznívá

Láska umí víc
Ta po tisíci svět ti dává
Nás tmou nepřestává vést

Jeho království

Za tebou
trávou zelenou
pořád musím jít
Za tebou
vodou zpěněnou
každým údolím

Žádná poušť
ani hora vysoká
tu mou pouť nezastaví
A když můj strach
sebe sám překoná
vpřed mě pohání

Tvá
Jen jedna tvář
Jen jedna tvář
tak záhadná
Jen jednu tvář v srdci
mám si nést
Vede mě dál a dál
jen jedna tvář
ta Tvá

Tajemství
Jeho království

Nepatrná
všeho co mám
se ráda vzdám
Všechno co znám
a co vím
je Tvé
Vede mě dál a dál
jen jedna tvář
ta Tvá

Vítězství
Jeho Království

Za tebou
s hlavou skloněnou
davy zkouší jít
Jen za tebou
Stále hledají
Tvá poselství

Žádná poušť
ani hora vysoka
už tu pouť nezastaví

Snad světa běh
Jeho směr – jeho pád
v dobré obrátí

Tvá
Jen jedna tvář
Jen jedna tvář
Tak záhadná
Jen jednu tvář
v srdci
mám si nést
Vede mě dál a dál
jen jedna tvář ta tvá

Tajemství
Jeho království

Nepatrná
všeho co mám
se ráda vzdám
Všechno co znám
a co vím
je jen Tvé
Vede mě dál a dál
jen jedna tvář
ta Tvá

Tajemství
Jeho království
krásné…

Othello

Zas
si tajně kontroluj můj dům, dům
Zas
a dál mi zakazuj jít k mým přátelům
Svých všech možných podezření máš důl, důl
Víš,
už brzo zůstaneš sám
sám , sám , sám jak kůl

Spoutej, spoutej, spoutej, spoutej
mě líp
Zkoušej, zkoušej, zkoušej , zkoušej
mě mít
Doufej, doufej, doufej, doufej
že máš
O.K., O.K., O.K.,O.K. se ptáš

Vrať
teď právě vystřelenej šíp, šíp
Hlaď
když z něhy zůstává nám šprým, hloupej šprým
Sviť když vůbec nemáš už čím žít, žít
Chyť
si holku odhodlanou jít
jít,jít, PRYČ jít

Spoutej, spoutej, spoutej, spoutej
mě líp
Zkoušej, zkoušej, zkoušej , zkoušej
mě mít
Doufej, doufej, doufej, doufej
že máš
O.K., O.K., O.K.,O.K. se ptáš

Spoutej, spoutej, spoutej, spoutej
mě líp
Zkoušej, zkoušej, zkoušej , zkoušej
mě mít
Doufej, doufej, doufej, doufej
že máš
O.K., O.K., O.K.,O.K. se ptáš

Keď ma podvedieš

Keď ťa raz podvediem asi ma zabiješ
tak ti to nepoviem inak to spravíš tiež
preto ti drahá pravdu popriem
nech nemáš na duši boľavý tieň

a tak si žijeme svorne si klameme
pravdy se bojíme či ju ustojíme

Veriť nám už nestačí
musíme sa pozrieť
pravde do očí

Kdybys mne podvedl všechno bych spálila
radši nic neříkej pohádka skončila
a tak si lásko za jinou běž
mne už nespasí ta pitomá lež

a tak si žijeme svorne si klameme
pravdy se bojíme či ju ustojíme

Veriť nám už nestačí
musíme sa pozrieť
pravde do očí

Tajne však dúfame že nás nik neklame
že všetky slová sú o nás neklamané

Veriť nám už nestačí
musíme sa pozrieť
pravde do očí

Musíme sa vidieť bezbolestne pozrieť pravde do očí

Skoč si do tý vody

Po hluboký vodě
po černý hlubině
utržený kvítí
pryč vode mě plyne

že nebylo nikdy
lásky mezi náma
voda si to kvítí
sama zutrhala

Zutrhala z břehů
lilie studený
zanesla to na hrob
mýmu potěšení

Studená lilie
z břehu utržená
jak já vodu poznám
když ona dno nemá

Skoč si do tý vody
když tak těžko je ti
vona ti už poví
co jsi chtěl věděti

Skoč si do tý vody
jestli je ti libo
ale za mnou nechoď
potom jaktěživo

Rybky co drůžičky
na pohřeb ti pudou
a ty splavy modrý
zvonit hrany budou

Budou zvonit hrany
že tě není škoda
neuměls milovat
vzal tě čert a voda

Skoč si do tý vody…

Rej kolibříků 2 – Pro jinou

Není zvláštní
já se tě ptám
že už jiným
víc nevolám
jen s tebou
ten uragán
co ho já v sobě mám
mizí

Kam se ztrácí
kam utíká
všechno špatný
nálada zlá
proč
každá tvář co znám
i když září
pro mě se stává tvou tváří

Pár nádherných nápadů
co máš
a hned kolibřící lítají

Pro jinou
rej teď už lítá
pro jinou
mě zapomíná
pro jinou
rej už se vznáší
pro jinou
mě neodnáší dál

Není zvláštní
Můžeš mi říct
že co není
zdá se
být blíž
jen s tebou
ten šedej háv
co ho já v sobě mám
mizí

Kam se ztrácí
kam utíká
všechno špatný
nálada zlá
proč
každá tvář co znám
i když září
pro mě se stává tvou tváří

Pro jinou
svý mihotání
pro jinou
rej kolibříků má
pro jinou
svý čarování
pro jinou
rej kolibříků dá

Pro jinou
rej teď už lítá
pro jinou
mě zapomíná
pro jinou
rej už se vznáší
pro jinou
mě neodnáší dál

Já to nejsem (Zlej sen) – duet s Petrem Kocmanem

On:Couvej ven z mých přání,
zůstavej dál jen v těch svých.
Já nejsem ten,kdo svádí,
já nejsem ten,kdo smí.

Oba:Kdo touží jen v tvých křídlech být,
všech ostatních-těch rád se vzdá.
ten kdo jako stráž tě chrání
a jak blázen má tě rád
a nezradí tě ani jedenkrát.

Ref:Oba: ne já to nejsem ne,ne,ne já jsem zlej sen.
neslíbím,co nejde dát.

Oba:Žeň zpátky plány zrádný
na vlídný zázemí.
Já stokrát žádný stání
jsem příděl trápení

On:Ty zkoušíš najít svýho nej,kdo nejspíš i žárlí,kdy má.
Pak s každým quasi výročím ti náruč růží dá.

Oba:A zná tě líp,než zná se sám.

Ref:Oba: Ne já to nejsem ne,ne,ne já jsem zlej sen.
Neslíbím,co nejde dát.

Oba:Ty zkoušíš najít svý to NEJ,kdo všechno zná a ví, jak dál.
Jen kývneš půjde,kam se dá a hry svý ty fér vždy hrál.
Tak už zastav se a zůstaň opodál.

Ref:Oba: ne já to nejsem ne,ne,ne já jsem zlej sen.
Neslíbím,co nejde dát.

Území lvů

Propadám
obavám
ze svítání
Uhranul
Rozhořel
Byl gejzír nápadů
Odešel
Zabalil
to bez varování
Zapomněl
a nechal
mě jít
územím lvů
Toulám se územím
Toulám se územím lvů, lvů
Doufám že působím
Doufám že působím cool
Zatím
Kámen dřív se ustrnul
Kámen dřív se ustrnul sám
Jen on mě nechce mít
Jen on mě nechce mít dál
Už se svou
Samotou
Nemám stání
Kdo je v ní
zabloudí
v píscích zákalů
Krokodýl
potopí
ho bez varování
stopy svý
rozchodí
si sám
Kámen dřív se ustrnul
Kámen dřív se ustrnul sám
Jen on mě nechce mít
Jen on mě nechce mít dál
Každej
Kámen sám se ustrnul
Kámen sám se ustrnul dřív
Jen on mě nechce dál
Jen on mě nechce dál mít
Už ho mý sny nebaví
A hledá jiný slzavý
údolí kde není s kým už hrát
Já jsem k ráhnu přibitá
A voda zdá se vylitá
A žár stoupá dál
Toulám se územím
Toulám se územím lvů
Doufám že působím
Doufám že působím cool

Absolutní Absurdistán

Tvůj dobrej kamarád
říká dál: Nesmíš si to brát
Měl jinou-co ty víš
Ty ten dým ničím nechytíš
Stoupá výš a výš
Má v očích děravých
Stopy tvý zarámovaný
Modrej páv s hlavou dokořán
Nevadí-není o co stát
to jen zkouší nás
Absolutní Absurdistán
Kruhy čtvercový a skála písková
Jenom Absolutní Absurdistán
silný bezvětří ráj vyraboval
a já vím
Nikdy se tě nebudu ptát
Bylo nebylo-jak málo měls ji rád
Vůbec nikdy se tě nebudu ptát
i když Absolutní Absurdistán
se brání
Nemusí mít žádný
už tě mám
kdo tě zná jak já tebe znám
Pátrání
Kdy s kým proč a kam
nic než zlej tunel pod Mont Blanc
cesta slepých ptáků
Má v očích děravých
stopy tvý zarámovaný
Modrej páv s hlavou dokořán
Nevadí-není o co stát
To jen zkouší nás
Absolutní Absurdistán
Kruhy čtvercový a skála písková
Jenom Absolutní Absurdistán
silný bezvětří kam vítr tam plášť
a já vím
Nikdy se tě nebudu ptát
Bylo nebylo-jak málo měls ji rád
Vůbec nikdy se tě nebudu ptát
možná Absolutní Absurdistán
nás chrání
Absolutní Absurdistán
Kruhy čtvercový a skála písková
Jenom Absolutní Absurdistán
silný bezvětří ráj vyraboval a já vím
Nikdy se tě nebudu ptát
Bylo nebylo-jak málo měls ji rád
Vůbec nikdy se tě nebudu ptát
možná Absolutní Absurdistán
nás chrání…

Boty proti lásce

Zas mi říkal, že má něco pro mě
a to něco, že prý láska je.
Já však nechci žádnou lásku v domě,
přináší prý žal a výdaje.

Mám proti lásce boty,
ty chrání paní svou
ty boty vždycky jdou
a všechno hezké pošlapou.

Žiju sama díky těmto botám,
žiju sama zásluhou těch bot.
Často sice pánům hlavy motám,
botám ale city nejsou vhod.

V těch botách ráda šlapu,
zvlášt’ po lásce nás dvou,
ty boty vždycky jdou
a všechno hezké pošlapou.

Tyhle boty nosím někde v duši,
někde v duši, ne však na nohou.
Jsou tam dole, kde mi srdce buší,
od bušení mu však pomohou.

V těch botách ráda šlapu
a to se mi prý mstí,
prý v těch botách jdu,
a tak si šlapu po štěstí.

Pozor boty!
Pochodem v chod!